„Podivné
osudy mohou mít slova! Tentýž druh svobodomyslných a statečných lidí
může být jednou uvrhován do žalářů proto, že nějaké slovo pro něj něco
znamená, a podruhé proto, že pro něj totéž slovo už nic neznamená, neboť
se ze symbolu lepšího světa změnilo v jazykové zaklínadlo přihlouplého
diktátora.
Žádné
slovo, aspoň v onom poněkud metaforickém smyslu, v jakém tu slovo
„slovo“ používám, – neobsahuje jen to, co mu přisuzuje etymologický
slovník. Každé v sobě obsahuje i osobu, která ho vyslovuje, situaci, v
níž ho vyslovuje, a důvod, proč ho vyslovuje. Totéž slovo může jednou
zářit velkou nadějí, podruhé vysílat jen paprsky smrti. Totéž slovo
může být jednou pravdivé a jednou lživé, jednou oslňující a jednou
šálivé, jednou může otevírat nádherné perspektivy a jednou může jen
pokládat na zem kolejnice vedoucí do celých souostroví koncentračních
táborů. Totéž slovo může být jednou stavebním kamenem míru a jindy může
každá jeho hláska dunět ozvěnou kulometů.“ Václav Havel: Slovo o slovu, 25.6.1989
Výnamu Charty, mluvčím, signatářům a souvislostem se současností
se budou během roku věnovat Otevřené noviny.
Text Charty 77 je
níže: