Srpen 1968: nezapomínáme!

Články, pozvánky, informace najdete
v Otevřených novinách pod štítky

„Báli jsme se Západu…“
„100. výročí vzniku Československa“

Související: Tisková zpráva KDU-ČSL, 15.8.2018


KDU-ČSL plánuje v souvislosti s 50. výročím okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy tzv. Týden svobody.
Aktivitami v týdnu od 20. srpna chceme připomenout veřejnosti, že
svoboda slova, svobodná média a demokracie není nic samozřejmého.



Týden začne diskusním kulatým stolem s předními českými novináři a
odborníky na téma: Co znamená svoboda slova?  Smyslem této akce je
ukázat, že svoboda slova a svobodná média jsou nesmírně cenné,
nesamozřejmé hodnoty a každá generace musí o tuto svobodu znovu zápasit,
aby se ve společnosti neztratila.
Památku padlých si politici a členové KDU-ČSL připomenou ztišením u
pomníčků po celé republice. V rozhovorech s pamětníky vzpomeneme nejen
tragické srpnové události, ale budeme se věnovat i tématu masové
emigrace našich občanů, normalizační represi, 20 letům okupace a konečně
i historickému významu vstupu naší země do NATO a EU. Součástí týdne
svobody budou tematicky zaměřené rozhovory s politiky, videa a také
speciální infografika, která výročí propojí s aktuálními politickými
událostmi doma i ve světě.

Cílem lidoveckého týdne svobody je také ukázat, že členství ČR
v Evropské unii a NATO je pojistkou demokratického směřování naší země a
upozornit veřejnost, že slovník i některé postupy současné vlády
s podporou KSČM nebezpečně připomínají neblahé doby normalizace, která
přišla po roce 1968.

 
                              Související: Zelení připomínají 50. výročí invaze. Následky srpna 1968 jsou dodnes živé
                                                                                         21.8.2018

Dnes je tomu 50 let, kdy vtrhla vojska členů Varšavské smlouvy na
území ČSSR. Srpen 1968 je potřeba si nejen připomínat, ale také se
zamýšlet nad jeho následky a vzít si z něj ponaučení. Rusko jako
nástupnický stát SSSR dnes expanduje na svá dřívější území, porušuje
mezinárodní právo a otevřeně hlásá snahu rozbít Evropskou unii. Zelení
zdůrazňují důležitost evropské integrace s vládou práva, nikoliv tanků,
pro naše budoucí přežití.


„I v dnešní době na nás dopadají následky okupace v podobě
nedůvěry v politiku nástupnického Ruska a nedůvěry Čechů v nadstátní
struktury. O to cennější je, že se Evropská unie nenechává vtáhnout do
ozbrojených konfliktů a že jsme se problémy naučili řešit diplomaticky,
politicky a soudně. Právní stát je vždy lepší než ozbrojený konflikt,“
říká Petr Štěpánek, předseda Strany zelených.


Následky invaze a následné okupace jsou v české společnosti dodnes
pozorovatelné a jen prohloubily nedůvěru mnoha Čechů k velkým národům,
mezinárodním dohodám a aliancím. Válka kterou vede Ruská federace pod
vedením prezidenta Vladimíra Putina nebudí důvěru Zelených v její
politiku.


„Srpnová invaze vojsk Varšavské smlouvy, nařízená nejužším
komunistickým vedením Sovětského svazu, ukončila Pražské jaro a na
desítky let poškodila československou a potažmo českou společnost a
prohloubila studenou válku,“
dodává Petr Štěpánek.


Cílem této invaze tehdejších spojenců ČSSR bylo zasáhnout do
vnitřních politických záležitostí Československa a zlikvidovat pokus
nasadit socialismu lidskou tvář. Československá armáda nebránila
útočníkům v postupu, ale tehdejší vláda Československa, zaměstnanci
československé televize a rozhlasu, fotografové, filmaři a tisíce
dalších občanů se statečně postavili na neozbrojený pasivní i aktivní
odpor. Tyto příběhy hrdinství bychom si dnes měli připomínat.


V přímé souvislosti s invazí přišlo do konce roku 1968 o život 137
lidí a 500 lidí bylo těžce zraněno. Stovky lehce zraněných byly ošetřeny
v československých nemocnicích často od zdravotníků, kteří si rušili
dovolené a zůstávali po několik dní ve službě. Konečný počet zraněných
se pravděpodobně nikdy nedozvíme, protože mnoho lidí svá zranění
nehlásilo z obavy z následných represí.


„Je třeba připomínat všechny, kteří se proti násilné okupaci
Československa postavili. A to nejen kvůli jejich odvaze a občanské
odhodlanosti, ale také proto, že mnoho z nich utrpělo při protestech a
následných událostech těžká zranění a někteří přišli i o život. Rovněž
je třeba nezapomenout na 8 statečných občanů SSSR, kteří proti invazi
protestovali 25. 8. 1968 na Rudém náměstí v Moskvě a na R. Siwiece,
který se na protest proti invazi 8. 9. 1968 na Stadionu Desetiletí ve
Varšavě upálil a stal se první živoucí pochodní ve východním bloku,“
připomíná Bronislav Tomek, vedoucí Odborné sekce pro lidská práva Strany zelených.